Pro nemocné mentální anorexií je typický chorobný strach ze ztloustnutí, omezování až odmítání jídla, které později vede ke ztrátě chuti k jídlu a pocitu hladu. Narušené je vnímání vlastního tělesného schématu (myslí si, že jsou tlustší, než objektivně jsou). Typické je vyhýbání se jídlům „po kterých se tloustne“, používání různých podpůrných prostředků ke snížení váhy (projímadla, nadměrné cvičení apod.) a ztráta menstruace. Na počátku onemocnění jde o boj s chutí a hladem a nacházení potěšení ve schopnosti kontrolovat se, ovládnout se, zhubnout. Na to navazuje další paradox: tam, kde obvykle člověk nachází slast a relaxaci (jídlo, sexualita, pasivita), tam dívka s mentální anorexií prožívá hluboké ohrožení a úzkost a těmto pocitům se brání právě tím, že zesiluje svoje kontrolující a asketické chování.
Pro nemocné mentální bulimií je charakteristická rychlá konzumace velkého množství potravy v malých časových intervalech a následná snaha potlačit „výkrmný“ účinek jídla některým z následujících způsobů: vyprovokovaným zvracením, zneužíváním projímadel, střídavými obdobími hladovění a přejídání, užívání anorektik, diuretik. Časté jsou hmotnostní výkyvy větší než 5 kg. Na počátku tohoto onemocnění je často epizoda mentální anorexie. V prožívání nemocných se objevují depresivní nálady, pocity viny, studu a sebeodsuzování. Neustálé zabývání se jídlem (jeho nakupováním, konzumací a zvracením) vede v důsledku k narušení dosavadních sociálních kontaktů a následně sociální izolaci. U nemocných se mohou projevit poruchy v regulaci sebekontroly i v jiných než jídelních oblastech – drogy, promiskuita.
