15. 4. 2025
První dubnový čtvrtek jsme s žáky 7. ročníků navštívili Prahu. Cílem naší cesty byly stálé expozice Národního muzea, kde byla většina dětí poprvé. Zde jsme obdivovali nejen minerály, zvířata, ale také nádherný výhled na sluncem zahalenou Prahu a ukazovali si významné a známé svatby. Z Národního muzea jsme měli jedinečný pohled na Václavské náměstí, které je v současné době v rekonstrukci. Odtud jsme šli do Národního divadla, jehož prostory jsme mohli navštívit. V komentované prohlídce jsme se dozvěděli řadu informací z historie založení divadla, o umělcích, kteří se podíleli na výzdobě. Obdivovali jsme interiéry divadla, také jsme vystoupali na střechu, kde jsme zblízka mohli vidět známé trigy. Odtud se nám naskytl nádherný pohled na dominantu Prahy – Pražský hrad. Atmosféru výletu podtrhlo krásné slunné počasí. Více o výletu sepsali sami žáci. Níže si můžete přečíst vybrané texty.
Petra Janáková
Naše první kroky vedly do Národního muzea. Než jsme do něj vstoupili, viděli jsme svatého Václava na koni. Při vstupu do budovy jsme dostali plánek muzea a vstupenku s QR kódem, který jsme museli pípat u turniketu. V šatnách jsme si nechali batohy a rozdělili se do skupin. V muzeu nás nejvíce zaujala část se zvířaty a střecha s kupolí. Byli jsme zde dvě hodiny a poté jsme měli čas zajít si na jídlo. Dále jsme pokračovali do Národního divadla, kde jsme se rozdělili na dvě skupiny. Prováděl nás zde starý pán, který věděl o divadle snad úplně vše. Nejvíce nás zaujalo krásné hlediště s pohodlnými sedačkami. Nad jevištěm byl známý nápis „Národ sobě“ s českým lvem a slezskou orlicí. Pán nám vyprávěl o tom, jak tehdy jeviště a hlediště vyhořelo. Prý zde byl tenkrát plynový lustr, který shořel při požáru. Teď je zde normální elektrický lustr, který je pozlacený a váží asi dvě tuny. Když ho chtějí opravit, musí ho vytáhnout nahoru na půdu. Potom jsme šli nahoru na střechu, kde byl díky dobré viditelnosti krásně vidět Petřín a Pražský hrad. Pak jsme se přesunuli do podzemí s vystavenými základními kameny a modely divadla. Po prohlídce následoval odchod na autobusovou zastávku, ze které jsme viděli Tančící dům. Cesta domů byla velmi záživná, protože lidé z Prahy neumí zipovat. Po příjezdu jsme všichni šli domů.
Matěj Lacko, Jakub Cakl
V Praze jsme první šli do Národního muzea. Tam se mi nejvíce líbila zvířata, ale také různé druhy kamenů a krystalů, byly tam i různé obleky a zbraně. Zaujaly mě také dlouhé schody a kupole. Po návštěvě muzea jsme měli čas, abychom se najedli. Potom jsme se stavili v Národním divadle. Tam jsme měli přednášku o historii. Byly tam také krásné lustry a stropy. Zajímavé bylo také prezidentské lóže. Moc se mi líbilo Václavské náměstí, ale bylo rozkopané.
Valerie Hanžlíková
Do Prahy byla dlouhá cesta, ale stálo to za to. Viděli jsme Václavské náměstí, Národní muzeum a Národní divadlo. V Národním muzeu jsme viděli krásný interiér a výstavu spousty zvířat a minerálů. Poté jsme měli rozchod, abychom se na Václavském náměstí najedli. Akorát byla škoda, že Václavské náměstí bylo rozkopáno, takže jsme ho neviděli v celé kráse. V Národním divadle jsme viděli významné základní kameny, dřevěnou repliku Národního divadla a nádherné prostory celého divadla. Nakonec jsme cestou viděli Vltavu, krásný výhled na Prahu a Tančící dům. Byl to krásný výlet, určitě jsme si to všichni moc užili.
Nikola Paterová, Natálie Judasová, Mykyta Mirakian
První jsme v Praze šli do Národního muzea, kde jsme viděli vycpaná zvířata, různé korály a spoustu svítivých kamenů. Viděli jsme i kostru plejtváka, model krakatice obrovské (15 metrů), ale celkově jsme zde měli málo času. Než jsme šli do divadla, měli jsme rozchod na jídlo a procházeli jsme se po Václavském náměstí. Poté jsme šli do Národního divadla, tam jsme viděli obrovské hlediště a bylo tam i prezidentské lóže. Mohlo se jít i na balkón na střeše, který byl asi 30 metrů vysoko a byl z něj krásně vidět Pražský hrad či Petřínská rozhledna. V divadle jsme viděli obrovský lustr, který měl 207 žárovek a vážil přes dvě tuny. Byly tam nádherné pozlacené stropy s malbami a viděli jsme také repliku divadla v malé podobě.
Richard Volák, Ramona Jonášová, Jiří Švimberský
