12. 2. 2020
Přijeli jsme v neděli. Po dlouhém a žalostném loučení s našimi milovanými rodiči jsme se slzami v očích nastoupili do autobusu. Téměř všichni jsme se okamžitě napojili na naše technické stroje. Po příjezdu k chatě jsme se rozdělili na chlapce a dívky. Dívky bydlely v Tanvaldu, chlapci v Albrechticích. Potom jsme se rozdělili do pokojů a po všech přípravách jsme hned vyrazili na sjezdovku. Po úvodním výcviku a rozdělení do družstev jsme šli do chaty na společnou večeři. Po večeři byla na „klučičí“ budově přednáška o bezpečném pohybu na horách a hrály zábavné kolektivní hry.
Druhý den byl o něco klidnější, na sjezdovkách už nebylo tolik lidí. Následoval excelentní oběd, výborně tu vaří. Odpolední lyžování bylo o něco horší, začaly se dělat sněhové muldy. Večerní přednáška byla o lyžařské výstroji a technice carvingového oblouku.
Ve středu se lyžovalo pouze dopoledne. Odpoledne jsme místo výcviku odpočívali procházkou na Mariánskou horu, kde jsme v družstvech měli za úkol postavit co nejoriginálnějšího sněhuláka. Cestou zpět jsme se stavili v potravinách doplnit zásoby. Po večeři se žádné křesťansky společenské hry nekonaly, nýbrž jsme byly (starší dívky) znaveny odpolední výpravou.
Krásné počasí vydrželo až do čtvrtka. Večer jsme se pak opět sešli ve společenské místnosti (na chodbě). Tentokrát měly týmy za úkol připravit soutěže pro ostatní, které byly následovně obodovány. Součástí večera byly i videoukázky našeho lyžování a našich pokroků na svahu. Na úplný závěr večera dostali všichni účastníci diplom vždy za nějakou speciální věc, kterou jsme se ostatním vryli do paměti.
V pátek ráno nás ještě čekalo lyžování a po obědě smutná cesta domů.
Holubová, Ščerbová, Dostálová, Holubová, Voříšková
