13. 6. 2024
Dne 5. června odjížděli žáci druhých ročníků na „Školu v přírodě“ do Jiřetína pod Jedlovou. Největší obavy byly z předpovědi počasí, která byla na tyto dny velice nepříznivá. Dny však byly pěkné a teplé. Déšť se nám téměř vyhýbal. Kapacita chaty v Jiřetíně pod Jedlovou byla přesně 50 osob. S dětmi jsme ji obsadily celou, žádné lůžko nezůstalo volné. Po příjezdu na chatu se žáci ubytovali na vícelůžkových pokojích. Po vybalení a prozkoumání chaty jsme si došli na oběd, který pro nás připravil majitel ve vedlejší budově. Odpoledne už byl pro děti připraven první pěší výlet na zříceninu hradu Tolštejn. Zde jsme se po výšlapu všichni odměnili nanukem a rozhlédli se po okolí. Během prohlídky nás překvapil drobný déšť, ale to nám vůbec nevadilo, jelikož jsme byli vybaveni pláštěnkami. Za celé odpoledne jsme nachodili téměř 13 km. Někteří žáci byli po túře pěkně unaveni, proto jsme na večer zvolili odpočinkovou hru - AZ kvíz. Třídy soutěžily proti sobě a nakonec se celkovými vítězi stali žáci z 2. A. Během hry panovala úžasná atmosféra, plná fandění i zdravého zklamání z nezdaru. Následující den jsme využili hezkého počasí a zahráli si různé míčové hry na sportovním hřišti, které patřilo k areálu. Žáci si zahráli nohejbal, volejbal, fotbal, ale i ping pong. Dívky využívaly spíše obruče a ukazovaly nám, jaké triky s nimi dovedou. Děti si také stihly nakreslit na památku pomocí foukacích fix bílé tričko. Po obědě jsme se opět vydali na pěší výlet, tentokrát do putovního muzea Stroj času v Jiřetíně. Zde se žáci seznámili se spoustou dovedností, které rozvíjí jejich fantazii. Z počátku dům vypadal strašidelně, ale nakonec jsme všichni byli nadšeni a v úžasu, co vše se dá ve zchátralé budově zažít. Děti si vyzkoušely střelbu z luku, ze vzduchovky, ale také házení ostrých hvězdic či si mohly vyrobit šperk z pirátského pokladu. V muzeu jsme při prohlídce narazili na spoustu starých věcí, které děti vůbec neznaly či je nikdy neviděly. Naopak paní učitelky si zavzpomínaly na dětství v 80. a 90. letech. Po prohlídce muzea čekalo na děti velké překvapení. Aby nemusely šlapat dvoukilometrový kopec, tak je Hasiči z Jablonného v Podještědí se svými dvěma auty postupně vyvezly až k chatě. Dětem se zážitek velmi líbil, protože zažily jízdu se zapnutými majáky. Po vyvezení všech dětí, ukázali dětem hasičskou techniku a žáci si mohli i auta prolézt a prohlédnout. Před večeří si ještě mohli žáci zastříkat z hadice a vyzkoušet si, jak se hasí případné lesní porosty. Simulované hašení požáru se nakonec zvrátilo ve vodní bitvu, ve které vévodily paní učitelky a skoro všechny děti řádně „spláchly“. A jak už tomu bývá, tak ani paní učitelky nezůstaly suché. Když vodní bitva, tak pořádná. Hasiči nás všechny pokropili vodním dělem, což se líbilo hlavně dětem. Oblečení jsme sice druhý den vezli domů tak mokré, že by se dalo ještě ždímat, ale za tu dětskou radost a spontánnost to stálo. Po řádném vysušení a odbahnění jsme se dosyta navečeřeli a pro děti bylo připravené poslední překvapení. Jeden z dobrovolných hasičů zůstal v areálu a dětem připravil dokonalou dětskou diskotéku plnou zábavy, smíchu, sladkostí a tance. Někteří žáci vydrželi řádit až do 21.30 hodin. Po ukončení se všechny děti uložily ke spánku a během chvíle usnuly. Poslední ráno už bylo spojené s úklidem pokojů a balením kufrů. Dětem byly rozdány medaile za účast (pro některé za statečnost) a drobný balíček s odměnou. Doufáme, že se žákům pobyt líbil a budeme se těšit na další společné akce. Touto cestou bychom rády poděkovaly paní asistentce Petře Janečkové a paní vychovatelce Kateřině Salfické, které s námi zvládly držet krok a nezkazily žádnou legraci. Vždy nám velmi ochotně pomohly a byly nám nápomocny v každé situaci. Zároveň děkujeme Sboru dobrovolných hasičů z Jablonného v Podještědí, že pro nás připravili krásné odpoledne, ale i večer plný dětského smíchu a radosti.
Třídní učitelky Hedvika Pecinovská, Michala Povolná
